Romanization challenge thread
Re: Romanization challenge thread
Edited mine due to the use of /h/ and a lot of mistakes I saw.
ìtsanso, God In The Mountain, may our names inspire the deepest feelings of fear in urkos and all his ilk, for we have saved another man from his lies! I welcome back to the feast hall kal, who will never gamble again! May the eleven gods bless him!
kårroť
kårroť
- Frislander
- Avisaru
- Posts: 836
- Joined: Mon Feb 29, 2016 6:34 am
- Location: The North
Re: Romanization challenge thread
g̠ăb
/p b t d tɬ dɮ k g q ɢ ʔ/ <p b t d tl dl k g k̠ g̠ '>
/f ɬ s ʃ x χ h/ <f l s sh x x̠ h>
/m n ŋ/ <m n ŋ>
/z~ɹ/ <r>
/a e ʌ o i ɯ/ <a e ă o i u>
/noʔ sʌg nxi dɮʌg da boɢ nmo xɯrɯb niɢim nʌʔ ŋoʃ feʃdʌɢ kpeg niɢim dɮaxa | k beŋ ɢe nʌʔ qa ɢʌs kɯxɯg xag dɮog ɢʌb ɬaʔ/
<no' săg nxi dlăg da bog̠ nmo xurub nig̠im nă' ŋosh feshdăg̠ kpeg nig̠im dlaxa | k beŋ g̠e nă' k̠a g̠ăs kuxug xag dlog g̠ăb la'>
--------
/p t k q/
/v s ʐ/
/m n ɲ ŋ/
/ɺ j w/
/i a ɯ u/
/vu naqɯ patapi ʐiʐa nisu nawu || ʐuwu samuɺɯ wuta jusuʐujɯ taɺi pija || nasa ɲawu tɯnaja kuti qɯjɯsuna tata || ɲuɺakini ŋani ɺawawakɯ maŋamɯku juʐavini jimi qaɺi matɯ || saŋasɯju wuma ɲaqaki jatɯ qi/
EDIT: corrected as per mèthru
/p b t d tɬ dɮ k g q ɢ ʔ/ <p b t d tl dl k g k̠ g̠ '>
/f ɬ s ʃ x χ h/ <f l s sh x x̠ h>
/m n ŋ/ <m n ŋ>
/z~ɹ/ <r>
/a e ʌ o i ɯ/ <a e ă o i u>
/noʔ sʌg nxi dɮʌg da boɢ nmo xɯrɯb niɢim nʌʔ ŋoʃ feʃdʌɢ kpeg niɢim dɮaxa | k beŋ ɢe nʌʔ qa ɢʌs kɯxɯg xag dɮog ɢʌb ɬaʔ/
<no' săg nxi dlăg da bog̠ nmo xurub nig̠im nă' ŋosh feshdăg̠ kpeg nig̠im dlaxa | k beŋ g̠e nă' k̠a g̠ăs kuxug xag dlog g̠ăb la'>
--------
/p t k q/
/v s ʐ/
/m n ɲ ŋ/
/ɺ j w/
/i a ɯ u/
/vu naqɯ patapi ʐiʐa nisu nawu || ʐuwu samuɺɯ wuta jusuʐujɯ taɺi pija || nasa ɲawu tɯnaja kuti qɯjɯsuna tata || ɲuɺakini ŋani ɺawawakɯ maŋamɯku juʐavini jimi qaɺi matɯ || saŋasɯju wuma ɲaqaki jatɯ qi/
EDIT: corrected as per mèthru
Last edited by Frislander on Wed Aug 17, 2016 3:20 pm, edited 1 time in total.
Re: Romanization challenge thread
/p t k q/ <p t c~qu cc~qqu>
/v s ʐ/ <b s rr>
/m n ɲ ŋ/ <m n ñ ŋ>
/ɺ j w/ <r y hu>
/i a ɯ u/ <i a ë u>
/wu/ <huo>
/vu naqɯ patapi ʐiʐa nisu nawu || ʐuwu samuɺɯ wuta jusuʐujɯ taɺi pija || nasa ɲawu tɯnaja kuti qɯjɯsuna tata || ɲuɺakini ŋani ɺawawakɯ maŋamɯku juʐavini jimi qaɺi matɯ || saŋasɯju wuma ɲaqaki jatɯ qi/
Bu naqquë patapi rrirra nisu nahuo. Rruhuo samurë huota yusurruyë tali piya. Nasa ñahuo tënaya cuti qquëyësuna tata. Ñuraquini ŋani rahuahuaquë maŋamëcu yurrabini yimi ccari matë. Saŋasëyu wuma ñaccaqui yatë qqui.
or: (several versions, second is the worst one)
Bu naccʉ patapi rrirra nisu nahuo. Rruhuo samurʉ huota yusurruyʉ tali piya. Nasa ñahuo tʉnaya cuti ccʉyʉsuna tata. Ñuraquini ŋani rahuahuacʉ maŋamʉcu yurrabini yimi ccari matʉ. Saŋasʉyu wuma ñaccaqui yatʉ qqui.
Bu naqquɨ patapi rrirra nisu nahuo. Rruhuo samurɨ huota yusurruyɨ tali piya. Nasa ñahuo tɨnaya cuti qquɨyɨsuna tata. Ñuraquini ŋani rahuahuaquɨ maŋamɨcu yurrabini yimi ccari matɨ. Saŋasɨyu wuma ñaccaqui yatɨ qqui.
Vu naqʉ patapi rrirra nisu nawu. Rruwu samurʉ wuta yusurruyʉ tali piya. Nasa ñawu tʉnaya kuti qʉyʉsuna tata. Ñurakini ŋani rawawakʉ maŋamʉku yurravini yimi qari matʉ. Saŋasʉyu wuma ñaqaki yatʉ qi.
----
ɢʌb <ɡ̶ʌb>
/p b t d tɬ dɮ k g q ɢ ʔ/ <p b t d tl dl c~qu g~gu cc~qqu ɡ̶~ɡ̶u h>
/f ɬ s ʃ x χ/ <f jl s x j jj>
/m n ŋ/ <m n ŋ>
/z~ɹ/ <r>
/a e ʌ o i ɯ/ <a e ʌ o i ɨ>
/noʔ sʌg nxi dɮʌg da boɢ nmo xɯrɯb niɢim nʌʔ ŋoʃ feʃdʌɢ kpeg niɢim dɮaxa | k beŋ ɢe nʌʔ qa ɢʌs kɯxɯg xag dɮog ɢʌb ɬaʔ/
Noh sʌg nji dlʌg da boɡ̶ nmo jɨrɨb niɡ̶uim nʌh ŋox fexdaɡ̶ cpeg niɡ̶uim dlaja. C beŋ ɡ̶ue nʌh cca ɡ̶ʌs kɨjɨg jag dlog ɡ̶ʌb jlah.
/v s ʐ/ <b s rr>
/m n ɲ ŋ/ <m n ñ ŋ>
/ɺ j w/ <r y hu>
/i a ɯ u/ <i a ë u>
/wu/ <huo>
/vu naqɯ patapi ʐiʐa nisu nawu || ʐuwu samuɺɯ wuta jusuʐujɯ taɺi pija || nasa ɲawu tɯnaja kuti qɯjɯsuna tata || ɲuɺakini ŋani ɺawawakɯ maŋamɯku juʐavini jimi qaɺi matɯ || saŋasɯju wuma ɲaqaki jatɯ qi/
Bu naqquë patapi rrirra nisu nahuo. Rruhuo samurë huota yusurruyë tali piya. Nasa ñahuo tënaya cuti qquëyësuna tata. Ñuraquini ŋani rahuahuaquë maŋamëcu yurrabini yimi ccari matë. Saŋasëyu wuma ñaccaqui yatë qqui.
or: (several versions, second is the worst one)
Bu naccʉ patapi rrirra nisu nahuo. Rruhuo samurʉ huota yusurruyʉ tali piya. Nasa ñahuo tʉnaya cuti ccʉyʉsuna tata. Ñuraquini ŋani rahuahuacʉ maŋamʉcu yurrabini yimi ccari matʉ. Saŋasʉyu wuma ñaccaqui yatʉ qqui.
Bu naqquɨ patapi rrirra nisu nahuo. Rruhuo samurɨ huota yusurruyɨ tali piya. Nasa ñahuo tɨnaya cuti qquɨyɨsuna tata. Ñuraquini ŋani rahuahuaquɨ maŋamɨcu yurrabini yimi ccari matɨ. Saŋasɨyu wuma ñaccaqui yatɨ qqui.
Vu naqʉ patapi rrirra nisu nawu. Rruwu samurʉ wuta yusurruyʉ tali piya. Nasa ñawu tʉnaya kuti qʉyʉsuna tata. Ñurakini ŋani rawawakʉ maŋamʉku yurravini yimi qari matʉ. Saŋasʉyu wuma ñaqaki yatʉ qi.
----
ɢʌb <ɡ̶ʌb>
/p b t d tɬ dɮ k g q ɢ ʔ/ <p b t d tl dl c~qu g~gu cc~qqu ɡ̶~ɡ̶u h>
/f ɬ s ʃ x χ/ <f jl s x j jj>
/m n ŋ/ <m n ŋ>
/z~ɹ/ <r>
/a e ʌ o i ɯ/ <a e ʌ o i ɨ>
/noʔ sʌg nxi dɮʌg da boɢ nmo xɯrɯb niɢim nʌʔ ŋoʃ feʃdʌɢ kpeg niɢim dɮaxa | k beŋ ɢe nʌʔ qa ɢʌs kɯxɯg xag dɮog ɢʌb ɬaʔ/
Noh sʌg nji dlʌg da boɡ̶ nmo jɨrɨb niɡ̶uim nʌh ŋox fexdaɡ̶ cpeg niɡ̶uim dlaja. C beŋ ɡ̶ue nʌh cca ɡ̶ʌs kɨjɨg jag dlog ɡ̶ʌb jlah.
Last edited by opipik on Wed Aug 17, 2016 2:13 pm, edited 1 time in total.
Re: Romanization challenge thread
Please do not capitalise IPA. <||> is the correct way of marking sentences. <|> marks pauses within a sentence. (opipik gave accurate corrections.)
<p t k q>
<v s z>
<m n ṇ ŋ>
<r j w>
<i a ɨ u>
Vu naqɨ patapi ziza nisu nawu. Zuwu samurɨ wuta jusuzujɨ tari pija. Nasa ṇawu tɨnaja kuti qɨjɨsuna tata. Ṇurakini ŋani rawawakɨ maŋamɨku juzavini jimi qari matɨ. Saŋasɨju wuma ṇaqaki jatɨ qi.
agefaqeg-style:
<p t k q>
<v s z>
<m n ṇ ŋ>
<r̀ r w>
<i a ɨ u>
vu naqɨ patapi ziza nisu nawu, zuwu samur̀ɨ wuta rusuzurɨ tar̀i pira, nasa ṇawu tɨnara kuti qɨrɨsuna tata, ṇur̀akini ŋani r̀awawakɨ maŋamɨku ruzavini rimi qar̀i matɨ, saŋasɨru wuma ṇaqaki ratɨ qi,
<p t k q>
<v s z>
<m n ṇ ŋ>
<r j w>
<i a ɨ u>
Vu naqɨ patapi ziza nisu nawu. Zuwu samurɨ wuta jusuzujɨ tari pija. Nasa ṇawu tɨnaja kuti qɨjɨsuna tata. Ṇurakini ŋani rawawakɨ maŋamɨku juzavini jimi qari matɨ. Saŋasɨju wuma ṇaqaki jatɨ qi.
agefaqeg-style:
<p t k q>
<v s z>
<m n ṇ ŋ>
<r̀ r w>
<i a ɨ u>
vu naqɨ patapi ziza nisu nawu, zuwu samur̀ɨ wuta rusuzurɨ tar̀i pira, nasa ṇawu tɨnara kuti qɨrɨsuna tata, ṇur̀akini ŋani r̀awawakɨ maŋamɨku ruzavini rimi qar̀i matɨ, saŋasɨru wuma ṇaqaki ratɨ qi,
Last edited by mèþru on Wed Aug 17, 2016 5:15 pm, edited 1 time in total.
ìtsanso, God In The Mountain, may our names inspire the deepest feelings of fear in urkos and all his ilk, for we have saved another man from his lies! I welcome back to the feast hall kal, who will never gamble again! May the eleven gods bless him!
kårroť
kårroť
- Nortaneous
- Sumerul
- Posts: 4544
- Joined: Mon Apr 13, 2009 1:52 am
- Location: the Imperial Corridor
Re: Romanization challenge thread
/p t k q/ <p t k q>
/v s ʐ/ <v s r>
/m n ɲ ŋ/ <m n ny g>
/ɺ j w/ <l y w>
/i a ɯ u/ <i a e u>
/vu naqɯ patapi ʐiʐa nisu nawu || ʐuwu samuɺɯ wuta jusuʐujɯ taɺi pija || nasa ɲawu tɯnaja kuti qɯjɯsuna tata || ɲuɺakini ŋani ɺawawakɯ maŋamɯku juʐavini jimi qaɺi matɯ || saŋasɯju wuma ɲaqaki jatɯ qi/
Vu naqe patapi rira nisu nawu. Ruwu zamule wuta yusuruye tali piya. Nasa nyawu tenaya kuti qeyesuna tata. Nyulakini gani lawawaku magameku yuravini yimi qali mate. Sagaseyu wuma nyaqaki yate qi.
/v s ʐ/ <v s r>
/m n ɲ ŋ/ <m n ny g>
/ɺ j w/ <l y w>
/i a ɯ u/ <i a e u>
/vu naqɯ patapi ʐiʐa nisu nawu || ʐuwu samuɺɯ wuta jusuʐujɯ taɺi pija || nasa ɲawu tɯnaja kuti qɯjɯsuna tata || ɲuɺakini ŋani ɺawawakɯ maŋamɯku juʐavini jimi qaɺi matɯ || saŋasɯju wuma ɲaqaki jatɯ qi/
Vu naqe patapi rira nisu nawu. Ruwu zamule wuta yusuruye tali piya. Nasa nyawu tenaya kuti qeyesuna tata. Nyulakini gani lawawaku magameku yuravini yimi qali mate. Sagaseyu wuma nyaqaki yate qi.
Siöö jandeng raiglin zåbei tandiüłåd;
nää džunnfin kukuch vklaivei sivei tåd.
Chei. Chei. Chei. Chei. Chei. Chei. Chei.
nää džunnfin kukuch vklaivei sivei tåd.
Chei. Chei. Chei. Chei. Chei. Chei. Chei.
Re: Romanization challenge thread
I forgot that /ɺ/ is a lateral. I am editing mine.
ìtsanso, God In The Mountain, may our names inspire the deepest feelings of fear in urkos and all his ilk, for we have saved another man from his lies! I welcome back to the feast hall kal, who will never gamble again! May the eleven gods bless him!
kårroť
kårroť
Re: Romanization challenge thread
Ik
/p b ɓ t d ɗ ʦ ʦʼ ʣ ʧ ʤ ʄ k kʼ~ɠ ɡ/
/m n ɲ ŋ/
/r/
/f v s z ʃ ʒ h ɦʲ/
/w l j/
/i e a o u/
/ɪ ɛ (a) ɔ ʊ/
/a á ꜜá ꜜa ḁ/
Nasals can also have high tone /ḿ ń ɲ́ ŋ́/
/kaɪ́nɪ́ko nuku̥, mitíá noː máwá ámázeáma ínóe̥. epía noː pakóé mɪtɪɛ awa nʦí. kóńtó odoue, ɪnʊ́ːkʼɔtɔː néba nʦíkḁ. kʊtɔː tulúa ‘ínwá muɲu kʼaini énímósía ńꜜda ámázea máo̥.’ kot, na mɪtɔː ínó na kʼaː énímósía ńꜜda ámázea máo̥, áʦʼʊ́kʼɔtɔː kɪɗɪ́á. kóńtó odoue kʼaio kaea énímósía ńꜜda ámázea máo̥. ná ɪ́taɪɛ pakóásákáa, enuo dɛɪkaː kʼáːtie ákʼwɛ́dɛː muɲ, bɪrɛːsɔ́ɔ kiɗa itetáta biáke̥. enuo toimɛnaː kʼáá dɛɪka muɲ ákʼwɛ́dɛː, bɪraː kɪ́ɗa aʦa biáke̥. isiɛnɪ́kɛ̥? támɛ́tɔː toimɛnaː ia kínímɛna itíjóːsá pakóákʼɔ. enuo kaea toimɛnaː ‘té áʦʼʊ́kʼɔtáː ʦʼɔː ámázea máwá ínóa ni kʼaíá énímósía ńꜜda nʦi̥. támɛ́tɔː naɓó kʊtʊkɔ̥, ‘ŋka ʄɪː, na kʼóiaː pakóákʼwɛː na énímósá ńꜜda ámázea máo̥, áʦʼɛ́sʊkʼɔtana ŋ́ka ʄɪkɛ̥, ńꜜda tɛ́zɛtɔnɪ ɦʲekesíé ɲ́ʧiǃ’/
/p b ɓ t d ɗ ʦ ʦʼ ʣ ʧ ʤ ʄ k kʼ~ɠ ɡ/
/m n ɲ ŋ/
/r/
/f v s z ʃ ʒ h ɦʲ/
/w l j/
/i e a o u/
/ɪ ɛ (a) ɔ ʊ/
/a á ꜜá ꜜa ḁ/
Nasals can also have high tone /ḿ ń ɲ́ ŋ́/
/kaɪ́nɪ́ko nuku̥, mitíá noː máwá ámázeáma ínóe̥. epía noː pakóé mɪtɪɛ awa nʦí. kóńtó odoue, ɪnʊ́ːkʼɔtɔː néba nʦíkḁ. kʊtɔː tulúa ‘ínwá muɲu kʼaini énímósía ńꜜda ámázea máo̥.’ kot, na mɪtɔː ínó na kʼaː énímósía ńꜜda ámázea máo̥, áʦʼʊ́kʼɔtɔː kɪɗɪ́á. kóńtó odoue kʼaio kaea énímósía ńꜜda ámázea máo̥. ná ɪ́taɪɛ pakóásákáa, enuo dɛɪkaː kʼáːtie ákʼwɛ́dɛː muɲ, bɪrɛːsɔ́ɔ kiɗa itetáta biáke̥. enuo toimɛnaː kʼáá dɛɪka muɲ ákʼwɛ́dɛː, bɪraː kɪ́ɗa aʦa biáke̥. isiɛnɪ́kɛ̥? támɛ́tɔː toimɛnaː ia kínímɛna itíjóːsá pakóákʼɔ. enuo kaea toimɛnaː ‘té áʦʼʊ́kʼɔtáː ʦʼɔː ámázea máwá ínóa ni kʼaíá énímósía ńꜜda nʦi̥. támɛ́tɔː naɓó kʊtʊkɔ̥, ‘ŋka ʄɪː, na kʼóiaː pakóákʼwɛː na énímósá ńꜜda ámázea máo̥, áʦʼɛ́sʊkʼɔtana ŋ́ka ʄɪkɛ̥, ńꜜda tɛ́zɛtɔnɪ ɦʲekesíé ɲ́ʧiǃ’/
Last edited by opipik on Mon Aug 22, 2016 12:30 pm, edited 1 time in total.
Re: Romanization challenge thread
/t̫ t k q/
/t' k'/
/b d dɮ ɟ/
/ɗ/
/f s ɬ ɬ̡ ɕ x χ h/
/ð̫ ɣ ʕ/
/l ɻ ʀ/
/m n ɲ/
/i ɨ ɨ˞/
/ɤ ɤ˞ o o˞/
/ə ə˞/
/a a˞/
/à á à̰/
/qfó˞ ndà˞ʀà̰ kóɲɬɤ̀˞ ɣáɗn kɬàóḭ̀ dí bdɮə́˞sák sqòxkmòú hí də̀ɣáà̰ɲ ə́t'íɨ́ð̫ kà ə̀í dà̰˞ɟʕá ɨ̀˞sɨ̀ɗɤ́n χmòì móɨ́ɬ ɣð̫ɤ̰̀˞ɻk' tá/
/t' k'/
/b d dɮ ɟ/
/ɗ/
/f s ɬ ɬ̡ ɕ x χ h/
/ð̫ ɣ ʕ/
/l ɻ ʀ/
/m n ɲ/
/i ɨ ɨ˞/
/ɤ ɤ˞ o o˞/
/ə ə˞/
/a a˞/
/à á à̰/
/qfó˞ ndà˞ʀà̰ kóɲɬɤ̀˞ ɣáɗn kɬàóḭ̀ dí bdɮə́˞sák sqòxkmòú hí də̀ɣáà̰ɲ ə́t'íɨ́ð̫ kà ə̀í dà̰˞ɟʕá ɨ̀˞sɨ̀ɗɤ́n χmòì móɨ́ɬ ɣð̫ɤ̰̀˞ɻk' tá/
Re: Romanization challenge thread
/t̫ t k q/ <tw t k g>
/t' k'/ <tt kk>
/b d dɮ ɟ/ <b d l j>
/ɗ/ <ɗ>
/f s ɬ ɬʲ ɕ x χ h/ <f s ł ły c x xh h>
/ð̫ ɣ ʕ/ <dw kh gh>
/l ɻ ʀ/ <l r rg>
/m n ɲ/ <m n ñ>
/i ɨ ɨ˞/ <i u u̦>
/ɤ ɤ˞ o o˞/ <ə ə̦ o o̦>
/ə ə˞/ <e e̦>
/a a˞/ <a a̦>
/à á à̰/ <a á a'>
/qfó˞ ndà˞ʀà̰ kóɲɬɤ̀˞ ɣáɗn kɬàóḭ̀ dí bdɮə́˞sák sqòxkmòú hí də̀ɣáà̰ɲ ə́t'íɨ́ð̫ kà ə̀í dà̰˞ɟʕá ɨ̀˞sɨ̀ɗɤ́n χmòì móɨ́ɬ ɣð̫ɤ̰̀˞ɻk' tá/
Gfó̦ndarga' kóñlə̦ kháɗn kłaói! dí blə̦́sák sgoxkmoú hí dekháa'ñ éttíúdw ka eí da̦'jghá u̦suɗə́n xhmoi móú̦ł khdwə̦'rkk tá.
/t' k'/ <tt kk>
/b d dɮ ɟ/ <b d l j>
/ɗ/ <ɗ>
/f s ɬ ɬʲ ɕ x χ h/ <f s ł ły c x xh h>
/ð̫ ɣ ʕ/ <dw kh gh>
/l ɻ ʀ/ <l r rg>
/m n ɲ/ <m n ñ>
/i ɨ ɨ˞/ <i u u̦>
/ɤ ɤ˞ o o˞/ <ə ə̦ o o̦>
/ə ə˞/ <e e̦>
/a a˞/ <a a̦>
/à á à̰/ <a á a'>
/qfó˞ ndà˞ʀà̰ kóɲɬɤ̀˞ ɣáɗn kɬàóḭ̀ dí bdɮə́˞sák sqòxkmòú hí də̀ɣáà̰ɲ ə́t'íɨ́ð̫ kà ə̀í dà̰˞ɟʕá ɨ̀˞sɨ̀ɗɤ́n χmòì móɨ́ɬ ɣð̫ɤ̰̀˞ɻk' tá/
Gfó̦ndarga' kóñlə̦ kháɗn kłaói! dí blə̦́sák sgoxkmoú hí dekháa'ñ éttíúdw ka eí da̦'jghá u̦suɗə́n xhmoi móú̦ł khdwə̦'rkk tá.
Re: Romanization challenge thread
Ik
/p b ɓ t d ɗ ʦ ʦʼ ʣ ʧ ʤ k g kʼ~ɠ/ <p b bb t d dd ts tts dz tx dj k g gg>
/m n ɲ ŋ/ <m n ny ng> (<ng> is just <n> before velars)
/ḿ ń ɲ́ ŋ́/ <ḿ ń ńy ńg> (same rule applies)
/r/ <r>
/f v s z ʃ ʒ h ɦʲ/ <f v s z x j h hh>
/w l j/ <w l y>
/i e a o u/ <i e a o u>
/ɪ ɛ (a) ɔ ʊ/ <ii ee (a) oo uu>
/a á ꜜá ꜜa ḁ/ <a á â à ḁ> Long vowels are marked with a colon
/kaɪ́nɪ́ko nuku̥, mitíá noː máwá ámázeáma ínóe̥. epía noː pakóé mɪtɪɛ awa nʦí. kóńtó odoue, ɪnʊ́ːkʼɔtɔː néba nʦíkḁ. kʊtɔː tulúa ‘ínwá muɲu kʼaini énímósía ńda ámázea máo̥.’ kot, na mɪtɔː ínó na kʼaː énímósía ńda ámázea máo̥, áʦʼʊ́kʼɔtɔː kɪɗɪ́á. kóńtó odoue kʼaio kaea énímósía ńda ámázea máo̥. ná ɪ́taɪɛ pakóásákáa, enuo dɛɪkaː kʼáːtie ákʼwɛ́dɛː muɲ, bɪrɛːsɔ́ɔ kiɗa itetáta biáke̥. enuo toimɛnaː kʼá: dɛɪka muɲ ákʼwɛ́dɛː, bɪraː kɪ́ɗa aʦa biáke̥. isiɛnɪ́kɛ̥? támɛ́tɔː toimɛnaː ia kínímɛna itíjóːsá pakóákʼɔ. enuo kaea toimɛnaː ‘té áʦʼʊ́kʼɔtáː ʦʼɔː ámázea máwá ínóa ni kʼaíá énímósía ńda nʦi̥. támɛ́tɔː naɓó kʊtʊkɔ̥, ‘ŋka ʄɪː, na kʼóiaː pakóákʼwɛː na énímósá ńda ámázea máo̥, áʦʼɛ́sʊkʼɔtana ŋ́ka ʄɪkɛ̥, ńda tɛ́zɛtɔnɪ ɦʲekesíé ɲ́ʧiǃ’/
<Kaíínííko nuku, mitíá no: máwá ámázeámá ínóe. Epía no: pakóé miitiiee awa ntsí. Kóńtó odoue, iinúú:ggootoo: néba ntsíkḁ. Kuutoo: tulúa 'Ínwá munyu ggaini énímósía ńda ámázea máọ.' Kot, na miitoo: ínó na gga: énímósía ńda ámázea máọ, áttsúúggootoo: kiiddííá. Kóńtó odoue ggaio kaea énímósía ńda ámázea máọ. Ná íítaiiee pakóásákáa, enuo deeiika: ggá:tie ággwéédee: muny, biiree:sóóoo kidda itetáta biákẹ. Enuo toimeena: ggá: deeiika muny ággwéédee:, biira: kíídda atsa biákẹ. IsIeenííkẹẹ? Támééna: toimeena: ia kínímeena itíyó:sá pakóággoo. Enuo kaea toimeena:. 'Té áttsúúggootá: ttsoo: ámázea máwá ínóa ni ggaíá énímósía ńda ntsị. Táméétoo: nabob kuutuukọọ, 'Nka xii:, na ggóia: pakaóággwee: na énímósá ńda ámázea máọ, áttséésuuggootana ńka xiikẹẹ, ńda téézeetoonii hhekesíé ńytxi!'>
Tbh, I probably would just stick with a phonetic transcription and a native orthography.
/t̫ t k q/ <p t k q>
/t' k'/ <tt kk>
/b d dɮ ɟ/ <b d dl j>
/ɗ/ <dd>
/f s ɬ ɬ̡ ɕ x χ h/ <f s lh llh c x xx h>
/ð̫ ɣ ʕ/ <v g '>
/l ɻ ʀ/ <l r rr>
/m n ɲ/ <m n nn>
/i ɨ ɨ˞/ <i y ii>
/ɤ ɤ˞ o o˞/ <u uu o oo>
/ə ə˞/ <e ee>
/a a˞/ <a aa>
/à á à̰/ <a á â>
/qfó˞ ndà˞ʀà̰ kóɲɬɤ̀˞ ɣáɗn kɬàóḭ̀ dí bdɮə́˞sák sqòxkmòú hí də̀ɣáà̰ɲ ə́t'íɨ́ð̫ kà ə̀í dà̰˞ɟʕá ɨ̀˞sɨ̀ɗɤ́n χmòì móɨ́ɬ ɣð̫ɤ̰̀˞ɻk' tá/
<qfóó ndaarrâ kónnlhuu gáddn klhaóî dí bdléésák sqoxkmoú hí degáânn éttíyv kà èí dââj'áyysyddúún xmoi móýlh gvuurkk tá>
I'm assuming that the /u/ is either a typo and should be /ɤ/ or is a rounded allophone of /ɤ/ after /o/. Either way, I would transcribe it as <u>
/p b ɓ t d ɗ ʦ ʦʼ ʣ ʧ ʤ k g kʼ~ɠ/ <p b bb t d dd ts tts dz tx dj k g gg>
/m n ɲ ŋ/ <m n ny ng> (<ng> is just <n> before velars)
/ḿ ń ɲ́ ŋ́/ <ḿ ń ńy ńg> (same rule applies)
/r/ <r>
/f v s z ʃ ʒ h ɦʲ/ <f v s z x j h hh>
/w l j/ <w l y>
/i e a o u/ <i e a o u>
/ɪ ɛ (a) ɔ ʊ/ <ii ee (a) oo uu>
/a á ꜜá ꜜa ḁ/ <a á â à ḁ> Long vowels are marked with a colon
/kaɪ́nɪ́ko nuku̥, mitíá noː máwá ámázeáma ínóe̥. epía noː pakóé mɪtɪɛ awa nʦí. kóńtó odoue, ɪnʊ́ːkʼɔtɔː néba nʦíkḁ. kʊtɔː tulúa ‘ínwá muɲu kʼaini énímósía ńda ámázea máo̥.’ kot, na mɪtɔː ínó na kʼaː énímósía ńda ámázea máo̥, áʦʼʊ́kʼɔtɔː kɪɗɪ́á. kóńtó odoue kʼaio kaea énímósía ńda ámázea máo̥. ná ɪ́taɪɛ pakóásákáa, enuo dɛɪkaː kʼáːtie ákʼwɛ́dɛː muɲ, bɪrɛːsɔ́ɔ kiɗa itetáta biáke̥. enuo toimɛnaː kʼá: dɛɪka muɲ ákʼwɛ́dɛː, bɪraː kɪ́ɗa aʦa biáke̥. isiɛnɪ́kɛ̥? támɛ́tɔː toimɛnaː ia kínímɛna itíjóːsá pakóákʼɔ. enuo kaea toimɛnaː ‘té áʦʼʊ́kʼɔtáː ʦʼɔː ámázea máwá ínóa ni kʼaíá énímósía ńda nʦi̥. támɛ́tɔː naɓó kʊtʊkɔ̥, ‘ŋka ʄɪː, na kʼóiaː pakóákʼwɛː na énímósá ńda ámázea máo̥, áʦʼɛ́sʊkʼɔtana ŋ́ka ʄɪkɛ̥, ńda tɛ́zɛtɔnɪ ɦʲekesíé ɲ́ʧiǃ’/
<Kaíínííko nuku, mitíá no: máwá ámázeámá ínóe. Epía no: pakóé miitiiee awa ntsí. Kóńtó odoue, iinúú:ggootoo: néba ntsíkḁ. Kuutoo: tulúa 'Ínwá munyu ggaini énímósía ńda ámázea máọ.' Kot, na miitoo: ínó na gga: énímósía ńda ámázea máọ, áttsúúggootoo: kiiddííá. Kóńtó odoue ggaio kaea énímósía ńda ámázea máọ. Ná íítaiiee pakóásákáa, enuo deeiika: ggá:tie ággwéédee: muny, biiree:sóóoo kidda itetáta biákẹ. Enuo toimeena: ggá: deeiika muny ággwéédee:, biira: kíídda atsa biákẹ. IsIeenííkẹẹ? Támééna: toimeena: ia kínímeena itíyó:sá pakóággoo. Enuo kaea toimeena:. 'Té áttsúúggootá: ttsoo: ámázea máwá ínóa ni ggaíá énímósía ńda ntsị. Táméétoo: nabob kuutuukọọ, 'Nka xii:, na ggóia: pakaóággwee: na énímósá ńda ámázea máọ, áttséésuuggootana ńka xiikẹẹ, ńda téézeetoonii hhekesíé ńytxi!'>
Tbh, I probably would just stick with a phonetic transcription and a native orthography.
/t̫ t k q/ <p t k q>
/t' k'/ <tt kk>
/b d dɮ ɟ/ <b d dl j>
/ɗ/ <dd>
/f s ɬ ɬ̡ ɕ x χ h/ <f s lh llh c x xx h>
/ð̫ ɣ ʕ/ <v g '>
/l ɻ ʀ/ <l r rr>
/m n ɲ/ <m n nn>
/i ɨ ɨ˞/ <i y ii>
/ɤ ɤ˞ o o˞/ <u uu o oo>
/ə ə˞/ <e ee>
/a a˞/ <a aa>
/à á à̰/ <a á â>
/qfó˞ ndà˞ʀà̰ kóɲɬɤ̀˞ ɣáɗn kɬàóḭ̀ dí bdɮə́˞sák sqòxkmòú hí də̀ɣáà̰ɲ ə́t'íɨ́ð̫ kà ə̀í dà̰˞ɟʕá ɨ̀˞sɨ̀ɗɤ́n χmòì móɨ́ɬ ɣð̫ɤ̰̀˞ɻk' tá/
<qfóó ndaarrâ kónnlhuu gáddn klhaóî dí bdléésák sqoxkmoú hí degáânn éttíyv kà èí dââj'áyysyddúún xmoi móýlh gvuurkk tá>
I'm assuming that the /u/ is either a typo and should be /ɤ/ or is a rounded allophone of /ɤ/ after /o/. Either way, I would transcribe it as <u>
Bish Bash Rabadash
- Nortaneous
- Sumerul
- Posts: 4544
- Joined: Mon Apr 13, 2009 1:52 am
- Location: the Imperial Corridor
Re: Romanization challenge thread
/p b ɓ t d ɗ ʦ ʦʼ ʣ ʧ ʤ k kʼ~ɠ ɡ/ <п б бӏ т д дӏ ц цӏ ӡ ч җ к кӏ г>
/m n ɲ ŋ/ <м н ԩ ӈ>
/r/ <р>
/f v s z ʃ ʒ h ɦʲ/ <ф в с з ш ж х ҋ>
/w l j/ <ў л й>
/i e a o u/ <и е а о у>
/ɪ ɛ (a) ɔ ʊ/ <ы э ө ү>
/a á ꜜá ꜜa ḁ/ (could be written with diacritics but tone is unmarked)
Nasals can also have high tone /ḿ ń ɲ́ ŋ́/
/kaɪ́nɪ́ko nuku̥, mitíá noː máwá ámázeáma ínóe̥. epía noː pakóé mɪtɪɛ awa nʦí. kóńtó odoue, ɪnʊ́ːkʼɔtɔː néba nʦíkḁ. kʊtɔː tulúa ‘ínwá muɲu kʼaini énímósía ńꜜda ámázea máo̥.’ kot, na mɪtɔː ínó na kʼaː énímósía ńꜜda ámázea máo̥, áʦʼʊ́kʼɔtɔː kɪɗɪ́á./
Каыныко нуку, митиа ноо маўа амазеама иное. Епиа ноо пакое мытыэ аўа нци. Конто одоуе, ынүүкӏөтөө неба нцика. Күтөө тулуа инўа муԩу кӏаини енимосиа нда амазеа мао. Кот, на мытөө ино на кӏаа енимосиа нда амазеа мао, ацӏүкӏөтөө кыдӏыа.
/m n ɲ ŋ/ <м н ԩ ӈ>
/r/ <р>
/f v s z ʃ ʒ h ɦʲ/ <ф в с з ш ж х ҋ>
/w l j/ <ў л й>
/i e a o u/ <и е а о у>
/ɪ ɛ (a) ɔ ʊ/ <ы э ө ү>
/a á ꜜá ꜜa ḁ/ (could be written with diacritics but tone is unmarked)
Nasals can also have high tone /ḿ ń ɲ́ ŋ́/
/kaɪ́nɪ́ko nuku̥, mitíá noː máwá ámázeáma ínóe̥. epía noː pakóé mɪtɪɛ awa nʦí. kóńtó odoue, ɪnʊ́ːkʼɔtɔː néba nʦíkḁ. kʊtɔː tulúa ‘ínwá muɲu kʼaini énímósía ńꜜda ámázea máo̥.’ kot, na mɪtɔː ínó na kʼaː énímósía ńꜜda ámázea máo̥, áʦʼʊ́kʼɔtɔː kɪɗɪ́á./
Каыныко нуку, митиа ноо маўа амазеама иное. Епиа ноо пакое мытыэ аўа нци. Конто одоуе, ынүүкӏөтөө неба нцика. Күтөө тулуа инўа муԩу кӏаини енимосиа нда амазеа мао. Кот, на мытөө ино на кӏаа енимосиа нда амазеа мао, ацӏүкӏөтөө кыдӏыа.
Siöö jandeng raiglin zåbei tandiüłåd;
nää džunnfin kukuch vklaivei sivei tåd.
Chei. Chei. Chei. Chei. Chei. Chei. Chei.
nää džunnfin kukuch vklaivei sivei tåd.
Chei. Chei. Chei. Chei. Chei. Chei. Chei.
Re: Romanization challenge thread
/p b ɓ t d ɗ ʦ ʦʼ ʣ ʧ ʤ k kʼ~ɠ ɡ/ <p b b' t d d' tz tz' dz k k' g>
/m n ɲ ŋ/ <m n ñ ŋ>
/r/ <r>
/f v s z ʃ ʒ h ɦʲ/ <f v s sz x j gh ch>
/w l j/ <w l y>
/i e a o u/ <i e a o u>
/ɪ ɛ (a) ɔ ʊ/ <ÿ ä ë ö>
/a á ꜜá ꜜa ḁ/ <a aƅ aƃ aƨ ah >
/kaɪ́nɪ́ko nuku̥, mitíá noː máwá ámázeáma ínóe̥. epía noː pakóé mɪtɪɛ awa
Kaiƅnıko nukub mitiaƅ noo maƅwaƅ aƅmaƅszeaƅma iƅnoƅeh apiaƅ noo pakoeƅ mıtıä awa
/m n ɲ ŋ/ <m n ñ ŋ>
/r/ <r>
/f v s z ʃ ʒ h ɦʲ/ <f v s sz x j gh ch>
/w l j/ <w l y>
/i e a o u/ <i e a o u>
/ɪ ɛ (a) ɔ ʊ/ <ÿ ä ë ö>
/a á ꜜá ꜜa ḁ/ <a aƅ aƃ aƨ ah >
/kaɪ́nɪ́ko nuku̥, mitíá noː máwá ámázeáma ínóe̥. epía noː pakóé mɪtɪɛ awa
Kaiƅnıko nukub mitiaƅ noo maƅwaƅ aƅmaƅszeaƅma iƅnoƅeh apiaƅ noo pakoeƅ mıtıä awa
Re: Romanization challenge thread
/p b ɓ t d ɗ ʦ ʦʼ ʣ ʧ ʤ ʄ k kʼ~ɠ ɡ/ <p b ʼb t d ʼd ts sʼ dz c j ʼy k kʼ g>
/m n ɲ ŋ/ <m n ny ng>
/r/ <r>
/f v s z ʃ ʒ h ɦʲ/ <f v s z sh zh h hy>
/w l j/ <w l y>
/i e a o u/ <i e a o u>
/ɪ ɛ (a) ɔ ʊ/ <ï ë a ö ü>
/a á ꜜá ꜜa ḁ/ <a á -á -a ah>
/ɛ́ ꜜɛ́ ꜜɛ/ <ê -ê -ë>
Nasals can also have high tone /ḿ ń ɲ́ ŋ́/ <ḿ ń ńy ńg>
/kaɪ́nɪ́ko nuku̥, mitíá noː máwá ámázeáma ínóe̥. epía noː pakóé mɪtɪɛ awa nʦí. kóńtó odoue, ɪnʊ́ːkʼɔtɔː néba nʦíkḁ. kʊtɔː tulúa ‘ínwá muɲu kʼaini énímósía ńꜜda ámázea máo̥.’ kot, na mɪtɔː ínó na kʼaː énímósía ńꜜda ámázea máo̥, áʦʼʊ́kʼɔtɔː kɪɗɪ́á. kóńtó odoue kʼaio kaea énímósía ńꜜda ámázea máo̥. ná ɪ́taɪɛ pakóásákáa, enuo dɛɪkaː kʼáːtie ákʼwɛ́dɛː muɲ, bɪrɛːsɔ́ɔ kiɗa itetáta biáke̥. enuo toimɛnaː kʼáá dɛɪka muɲ ákʼwɛ́dɛː, bɪraː kɪ́ɗa aʦa biáke̥. isiɛnɪ́kɛ̥? támɛ́tɔː toimɛnaː ia kínímɛna itíjóːsá pakóákʼɔ. enuo kaea toimɛnaː ‘té áʦʼʊ́kʼɔtáː ʦʼɔː ámázea máwá ínóa ni kʼaíá énímósía ńꜜda nʦi̥. támɛ́tɔː naɓó kʊtʊkɔ̥, ‘ŋka ʄɪː, na kʼóiaː pakóákʼwɛː na énímósá ńꜜda ámázea máo̥, áʦʼɛ́sʊkʼɔtana ŋ́ka ʄɪkɛ̥, ńꜜda tɛ́zɛtɔnɪ ɦʲekesíé ɲ́ʧiǃ’/
Kaînîko nukuh, mitíá noo máwá ámázeáma ínóeh. Epía noo pakóé mïtïë awa ntsí. Kóńtó odoue, ïnûkʼötö néba ntsíkah. Kütö tulúa ‘ínwá munyu kʼaini énímósía ń-da ámázea máoh.’ Kot, na mïtö ínó na kʼaa énímósía ń-da ámázea máoh, ásʼûkʼötö kïʼdîá. Kóńtó odoue kʼaio kaea énímósía ń-da ámázea máoh. Ná îtaïë pakóásákáa, enuo dëïkaa kʼátie ákʼwêdë muny, bïrësôö kiʼda itetáta biákeh. Enuo toimënaa kʼáá dëïka muny ákʼwêdë, bïraa kîʼda atsa biákeh. Isiënîkëh? Támêtö toimënaa ia kínímëna itíyósá pakóákʼö. Enuo kaea toimënaa ‘té ásʼûkʼötá sʼö ámázea máwá ínóa ni kʼaíá énímósía ń-da ntsih. Támêtö naʼbó kütüköh, ‘Ńgka ʼyï, na kʼóiaa pakóákʼwë na énímósá ńdà ámázea máoh, Ásʼêsükʼötana ńgka ʼyïkëh, ń-da têzëtönï hyekesíé ńyciǃ’.
/m n ɲ ŋ/ <m n ny ng>
/r/ <r>
/f v s z ʃ ʒ h ɦʲ/ <f v s z sh zh h hy>
/w l j/ <w l y>
/i e a o u/ <i e a o u>
/ɪ ɛ (a) ɔ ʊ/ <ï ë a ö ü>
/a á ꜜá ꜜa ḁ/ <a á -á -a ah>
/ɛ́ ꜜɛ́ ꜜɛ/ <ê -ê -ë>
Nasals can also have high tone /ḿ ń ɲ́ ŋ́/ <ḿ ń ńy ńg>
/kaɪ́nɪ́ko nuku̥, mitíá noː máwá ámázeáma ínóe̥. epía noː pakóé mɪtɪɛ awa nʦí. kóńtó odoue, ɪnʊ́ːkʼɔtɔː néba nʦíkḁ. kʊtɔː tulúa ‘ínwá muɲu kʼaini énímósía ńꜜda ámázea máo̥.’ kot, na mɪtɔː ínó na kʼaː énímósía ńꜜda ámázea máo̥, áʦʼʊ́kʼɔtɔː kɪɗɪ́á. kóńtó odoue kʼaio kaea énímósía ńꜜda ámázea máo̥. ná ɪ́taɪɛ pakóásákáa, enuo dɛɪkaː kʼáːtie ákʼwɛ́dɛː muɲ, bɪrɛːsɔ́ɔ kiɗa itetáta biáke̥. enuo toimɛnaː kʼáá dɛɪka muɲ ákʼwɛ́dɛː, bɪraː kɪ́ɗa aʦa biáke̥. isiɛnɪ́kɛ̥? támɛ́tɔː toimɛnaː ia kínímɛna itíjóːsá pakóákʼɔ. enuo kaea toimɛnaː ‘té áʦʼʊ́kʼɔtáː ʦʼɔː ámázea máwá ínóa ni kʼaíá énímósía ńꜜda nʦi̥. támɛ́tɔː naɓó kʊtʊkɔ̥, ‘ŋka ʄɪː, na kʼóiaː pakóákʼwɛː na énímósá ńꜜda ámázea máo̥, áʦʼɛ́sʊkʼɔtana ŋ́ka ʄɪkɛ̥, ńꜜda tɛ́zɛtɔnɪ ɦʲekesíé ɲ́ʧiǃ’/
Kaînîko nukuh, mitíá noo máwá ámázeáma ínóeh. Epía noo pakóé mïtïë awa ntsí. Kóńtó odoue, ïnûkʼötö néba ntsíkah. Kütö tulúa ‘ínwá munyu kʼaini énímósía ń-da ámázea máoh.’ Kot, na mïtö ínó na kʼaa énímósía ń-da ámázea máoh, ásʼûkʼötö kïʼdîá. Kóńtó odoue kʼaio kaea énímósía ń-da ámázea máoh. Ná îtaïë pakóásákáa, enuo dëïkaa kʼátie ákʼwêdë muny, bïrësôö kiʼda itetáta biákeh. Enuo toimënaa kʼáá dëïka muny ákʼwêdë, bïraa kîʼda atsa biákeh. Isiënîkëh? Támêtö toimënaa ia kínímëna itíyósá pakóákʼö. Enuo kaea toimënaa ‘té ásʼûkʼötá sʼö ámázea máwá ínóa ni kʼaíá énímósía ń-da ntsih. Támêtö naʼbó kütüköh, ‘Ńgka ʼyï, na kʼóiaa pakóákʼwë na énímósá ńdà ámázea máoh, Ásʼêsükʼötana ńgka ʼyïkëh, ń-da têzëtönï hyekesíé ńyciǃ’.
Re: Romanization challenge thread
Bora
/p pʲ pʰ pʲʰ t tʲ tʰ tʲʰ ʦ ʦʰ ʧ ʧʰ k kʲ kʰ kʲʰ k͡p~kʷ ʔ ʔʲ/
/m mʲ n nʲ~ɲ/
/ɾ/
/β βʲ h hʲ/
/j/
/a aː ɛ ɛː i iː o oː ɯ ɯː ɨ ɨː/
/a á aː áː âː ǎː/
/ǐːhkʲʰatɯ́ɾɛ́ʔhâː iʔtʲɯ Kʰɾíhtʰo íkʲʰaʔíhkʲʰá ipʰíːβʲɛma íhkʲʰátʰɯːpɛ mɯʔtɯ́ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰanɛ póʔók͡páhʦʰoópɛ. aːpɛ́ʔhâː tíːpʲɛɾɛ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰaːpɛ íkʲʰaʔíhkʲʰá pʰánɛ́ ɨʔtɛ̂ːnɛ íhkʲʰaínʲɛ́i íhkʲʰátʰɯ́nâːákʰa. aːpɛ́ʔhâː ípʰíβʲɛhʦʰó pʰánɛːɾɛ ínʲɛ mɯ́ʔtɯná íhkʲʰanɛ. ʦʰáʔáʔhâː ɨːná iːjɛ ípʰíβʲɛ́ːβɛtʰɯ́nɛ. áːnɛ́ʧiː tíːpʲɛti ihkʲʰánɛ́ mɯ́ihʲɯ́ tsɨ́hɨ́βɛ́ítʲʰɯ́nɛ póʔɨ. áʔtɯɾɛ ihkʲʰánɛ́ ɨ́mɨá ɯk͡páːpohɯ tíːpʲɛti pʰámɛːɾɛ mɨ́amɯ́naː tʰɛ́ːnɛ tʰáhpʰí íhkʲʰáijónɛ. aːnɛ pʰɛːtʰɛ́tɯ́ nɛ́ːnɛ mɯːɾá póʔók͡paɯ́kʰɯnɯ́ íːnʲɯ́hɨ́ ʔaʧɯ́ɾí mɨ́amɯ́naː tʰɛːnɛ k͡páːhákʰɯtʰɯ́mɛ́ ɛ́ʔnɛ mɯ́ːnɛ kʰɯ́ːβɛ́ʦʰiː íhkʲʰatɯ nɛ́ːmɛtíβɯ. aːmɛ ʦʰá pʰíːβʲɛtʰɛ́tʰɯ́ tʰɛːnɛ ɨ̌ːʔβɛtʰɛ́ʦʰóijónɛ./
/p pʲ pʰ pʲʰ t tʲ tʰ tʲʰ ʦ ʦʰ ʧ ʧʰ k kʲ kʰ kʲʰ k͡p~kʷ ʔ ʔʲ/
/m mʲ n nʲ~ɲ/
/ɾ/
/β βʲ h hʲ/
/j/
/a aː ɛ ɛː i iː o oː ɯ ɯː ɨ ɨː/
/a á aː áː âː ǎː/
/ǐːhkʲʰatɯ́ɾɛ́ʔhâː iʔtʲɯ Kʰɾíhtʰo íkʲʰaʔíhkʲʰá ipʰíːβʲɛma íhkʲʰátʰɯːpɛ mɯʔtɯ́ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰanɛ póʔók͡páhʦʰoópɛ. aːpɛ́ʔhâː tíːpʲɛɾɛ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰaːpɛ íkʲʰaʔíhkʲʰá pʰánɛ́ ɨʔtɛ̂ːnɛ íhkʲʰaínʲɛ́i íhkʲʰátʰɯ́nâːákʰa. aːpɛ́ʔhâː ípʰíβʲɛhʦʰó pʰánɛːɾɛ ínʲɛ mɯ́ʔtɯná íhkʲʰanɛ. ʦʰáʔáʔhâː ɨːná iːjɛ ípʰíβʲɛ́ːβɛtʰɯ́nɛ. áːnɛ́ʧiː tíːpʲɛti ihkʲʰánɛ́ mɯ́ihʲɯ́ tsɨ́hɨ́βɛ́ítʲʰɯ́nɛ póʔɨ. áʔtɯɾɛ ihkʲʰánɛ́ ɨ́mɨá ɯk͡páːpohɯ tíːpʲɛti pʰámɛːɾɛ mɨ́amɯ́naː tʰɛ́ːnɛ tʰáhpʰí íhkʲʰáijónɛ. aːnɛ pʰɛːtʰɛ́tɯ́ nɛ́ːnɛ mɯːɾá póʔók͡paɯ́kʰɯnɯ́ íːnʲɯ́hɨ́ ʔaʧɯ́ɾí mɨ́amɯ́naː tʰɛːnɛ k͡páːhákʰɯtʰɯ́mɛ́ ɛ́ʔnɛ mɯ́ːnɛ kʰɯ́ːβɛ́ʦʰiː íhkʲʰatɯ nɛ́ːmɛtíβɯ. aːmɛ ʦʰá pʰíːβʲɛtʰɛ́tʰɯ́ tʰɛːnɛ ɨ̌ːʔβɛtʰɛ́ʦʰóijónɛ./
Last edited by opipik on Wed Aug 24, 2016 2:11 am, edited 1 time in total.
- Nortaneous
- Sumerul
- Posts: 4544
- Joined: Mon Apr 13, 2009 1:52 am
- Location: the Imperial Corridor
Re: Romanization challenge thread
/p pʲ pʰ pʲʰ t tʲ tʰ tʲʰ ʦ ʦʰ ʧ ʧʰ k kʲ kʰ kʲʰ k͡p~kʷ ʔ ʔʲ/ <p pi pj pji t ti tj tji z zj ci cji c/qu qui cj/quj quji cu h hi>
/m mʲ n nʲ~ɲ/ <m mi n ni>
/ɾ/ <r>
/β βʲ h hʲ/ <b bi j ji>
/j/ <i>
/a aː ɛ ɛː i iː o oː ɯ ɯː ɨ ɨː/ <a e i o u y >
/a á aː áː âː ǎː/ <a al as ad ax av>
/ǐːhkʲʰatɯ́ɾɛ́ʔhâː iʔtʲɯ Kʰɾíhtʰo íkʲʰaʔíhkʲʰá ipʰíːβʲɛma íhkʲʰátʰɯːpɛ mɯʔtɯ́ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰanɛ póʔók͡páhʦʰoópɛ. aːpɛ́ʔhâː tíːpʲɛɾɛ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰaːpɛ íkʲʰaʔíhkʲʰá pʰánɛ́ ɨʔtɛ̂ːnɛ íhkʲʰaínʲɛ́i íhkʲʰátʰɯ́nâːákʰa. aːpɛ́ʔhâː ípʰíβʲɛhʦʰó pʰánɛːɾɛ ínʲɛ mɯ́ʔtɯná íhkʲʰanɛ. ʦʰáʔáʔhâː ɨɨná iːjɛ ípʰíβʲɛ́ːβɛtʰɯ́nɛ. áːnɛ́ʧiː tíːpʲɛti ihkʲʰánɛ́ mɯ́ihʲɯ́ tsɨ́hɨ́βɛ́ítʲʰɯ́nɛ póʔɨ. áʔtɯɾɛ ihkʲʰánɛ́ ɨ́mɨá ɯk͡páːpohɯ tíːpʲɛti pʰámɛːɾɛ mɨ́amɯ́naː tʰɛ́ːnɛ tʰáhpʰí íhkʲʰáijónɛ. aːnɛ pʰɛːtʰɛ́tɯ́ nɛ́ːnɛ mɯːɾá póʔók͡paɯ́kʰɯnɯ́ íːnʲɯ́hɨ́ ʔaʧɯ́ɾí mɨ́amɯ́naː tʰɛːnɛ k͡páːhákʰɯtʰɯ́mɛ́ ɛ́ʔnɛ mɯ́ːnɛ kʰɯ́ːβɛ́ʦʰiː íhkʲʰatɯ nɛ́ːmɛtíβɯ. aːmɛ ʦʰá pʰíːβʲɛtʰɛ́tʰɯ́ tʰɛːnɛ ɨ̌ːʔβɛtʰɛ́ʦʰóijónɛ./
Ivqujiatulrelhjax ihtiu Cjriljtjo ilqujiahilqujial ipjidbiema ilqujialtjuspe muhtul Pjidbiedpe iljqujiane polholcualjzjoolpe. Aspelhjax tidpiere Pjidbiedpe iljqujiaspe ilqujiahilqujial pjalnel yhtexne iljqujiailnieli ilhqujialtjulnaxalcja. Aspelhjax ilpjilbiejzjol pjalnesre ilnie mulhtunal iljqujiane. Zjalhalhax yynal isie ilpjilbiedbetjulne. Adnelcis tidpieti ijqujialnel mulijiul zyljylbelitjiulne polhy. Alhture ijqujialnel ylmyal ucuadpoju tidpieti pjalmesre mylamulnas tjedne tjaljpji iljqujialiiolne. Asne pjestjeltul nedne musral polholcuaulcjunul idniulhy haciulri myamulnas tjesne cuadjalcjutjulmel elhne mudne cjudbelzjis iljqujiatu nedmetibu. Asme zjal pjisbietjeltjul tjesne yvhbetjelzjoliiolne.
/m mʲ n nʲ~ɲ/ <m mi n ni>
/ɾ/ <r>
/β βʲ h hʲ/ <b bi j ji>
/j/ <i>
/a aː ɛ ɛː i iː o oː ɯ ɯː ɨ ɨː/ <a e i o u y >
/a á aː áː âː ǎː/ <a al as ad ax av>
/ǐːhkʲʰatɯ́ɾɛ́ʔhâː iʔtʲɯ Kʰɾíhtʰo íkʲʰaʔíhkʲʰá ipʰíːβʲɛma íhkʲʰátʰɯːpɛ mɯʔtɯ́ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰanɛ póʔók͡páhʦʰoópɛ. aːpɛ́ʔhâː tíːpʲɛɾɛ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰaːpɛ íkʲʰaʔíhkʲʰá pʰánɛ́ ɨʔtɛ̂ːnɛ íhkʲʰaínʲɛ́i íhkʲʰátʰɯ́nâːákʰa. aːpɛ́ʔhâː ípʰíβʲɛhʦʰó pʰánɛːɾɛ ínʲɛ mɯ́ʔtɯná íhkʲʰanɛ. ʦʰáʔáʔhâː ɨɨná iːjɛ ípʰíβʲɛ́ːβɛtʰɯ́nɛ. áːnɛ́ʧiː tíːpʲɛti ihkʲʰánɛ́ mɯ́ihʲɯ́ tsɨ́hɨ́βɛ́ítʲʰɯ́nɛ póʔɨ. áʔtɯɾɛ ihkʲʰánɛ́ ɨ́mɨá ɯk͡páːpohɯ tíːpʲɛti pʰámɛːɾɛ mɨ́amɯ́naː tʰɛ́ːnɛ tʰáhpʰí íhkʲʰáijónɛ. aːnɛ pʰɛːtʰɛ́tɯ́ nɛ́ːnɛ mɯːɾá póʔók͡paɯ́kʰɯnɯ́ íːnʲɯ́hɨ́ ʔaʧɯ́ɾí mɨ́amɯ́naː tʰɛːnɛ k͡páːhákʰɯtʰɯ́mɛ́ ɛ́ʔnɛ mɯ́ːnɛ kʰɯ́ːβɛ́ʦʰiː íhkʲʰatɯ nɛ́ːmɛtíβɯ. aːmɛ ʦʰá pʰíːβʲɛtʰɛ́tʰɯ́ tʰɛːnɛ ɨ̌ːʔβɛtʰɛ́ʦʰóijónɛ./
Ivqujiatulrelhjax ihtiu Cjriljtjo ilqujiahilqujial ipjidbiema ilqujialtjuspe muhtul Pjidbiedpe iljqujiane polholcualjzjoolpe. Aspelhjax tidpiere Pjidbiedpe iljqujiaspe ilqujiahilqujial pjalnel yhtexne iljqujiailnieli ilhqujialtjulnaxalcja. Aspelhjax ilpjilbiejzjol pjalnesre ilnie mulhtunal iljqujiane. Zjalhalhax yynal isie ilpjilbiedbetjulne. Adnelcis tidpieti ijqujialnel mulijiul zyljylbelitjiulne polhy. Alhture ijqujialnel ylmyal ucuadpoju tidpieti pjalmesre mylamulnas tjedne tjaljpji iljqujialiiolne. Asne pjestjeltul nedne musral polholcuaulcjunul idniulhy haciulri myamulnas tjesne cuadjalcjutjulmel elhne mudne cjudbelzjis iljqujiatu nedmetibu. Asme zjal pjisbietjeltjul tjesne yvhbetjelzjoliiolne.
Siöö jandeng raiglin zåbei tandiüłåd;
nää džunnfin kukuch vklaivei sivei tåd.
Chei. Chei. Chei. Chei. Chei. Chei. Chei.
nää džunnfin kukuch vklaivei sivei tåd.
Chei. Chei. Chei. Chei. Chei. Chei. Chei.
- Nortaneous
- Sumerul
- Posts: 4544
- Joined: Mon Apr 13, 2009 1:52 am
- Location: the Imperial Corridor
Re: Romanization challenge thread
/p b t d tɬ dɮ k g q ɢ ʔ/ <p b t d tl dl k g q r h>
/f ɬ s ʃ x χ/ <f l s sh x xh>
/m n ŋ/ <m n ng>
/z~ɹ/ <z>
/a e ʌ o i ɯ/ <a e o ou i u>
/noʔ sʌg nxi dɮʌg da boɢ nmo xɯrɯb niɢim nʌʔ ŋoʃ feʃdʌɢ kpeg niɢim dɮaxa | k beŋ ɢe nʌʔ qa ɢʌs kɯxɯg xag dɮog ɢʌb ɬaʔ/
Nouh sog nxi dlog da bour nmo xurub nirim noh ngoush feshdor kpeg nirim dlaxa. K beng re noh qa ros kuxug xag dloug rob lah.
or <a è u o e i>
Noh sug nxi dlug da bor nmo xirib nerem nuh ngosh feshdur kpèg nerem dlaxa. K bèng rè nuh qa rus kixig xag dlog rub lah.
/f ɬ s ʃ x χ/ <f l s sh x xh>
/m n ŋ/ <m n ng>
/z~ɹ/ <z>
/a e ʌ o i ɯ/ <a e o ou i u>
/noʔ sʌg nxi dɮʌg da boɢ nmo xɯrɯb niɢim nʌʔ ŋoʃ feʃdʌɢ kpeg niɢim dɮaxa | k beŋ ɢe nʌʔ qa ɢʌs kɯxɯg xag dɮog ɢʌb ɬaʔ/
Nouh sog nxi dlog da bour nmo xurub nirim noh ngoush feshdor kpeg nirim dlaxa. K beng re noh qa ros kuxug xag dloug rob lah.
or <a è u o e i>
Noh sug nxi dlug da bor nmo xirib nerem nuh ngosh feshdur kpèg nerem dlaxa. K bèng rè nuh qa rus kixig xag dlog rub lah.
Siöö jandeng raiglin zåbei tandiüłåd;
nää džunnfin kukuch vklaivei sivei tåd.
Chei. Chei. Chei. Chei. Chei. Chei. Chei.
nää džunnfin kukuch vklaivei sivei tåd.
Chei. Chei. Chei. Chei. Chei. Chei. Chei.
-
- Sanci
- Posts: 52
- Joined: Tue Mar 11, 2014 4:15 pm
- Location: the workers' state of the upper country
- Contact:
Re: Romanization challenge thread
/p pʲ t tʲ ʦ ʧ k kʲ k͡p~kʷ ʔ ʔʲ/ b bi d di z zi g gi w c ci
/pʰ pʲʰ tʰ tʲʰ ʦʰ ʧʰ kʰ kʲʰ/ p pi t ti tz tzi k ki
/m mʲ n nʲ~ɲ/ m mi n ni
/β βʲ h hʲ/ v vi h hi
/ɾ j/ r ri
/a ɛ i o ɯ ɨ/ a e i o u y
/a á aː áː âː ǎː/ a á aa áá áa aá
/ǐːhkʲʰatɯ́ɾɛ́ʔhâː iʔtʲɯ Kʰɾíhtʰo íkʲʰaʔíhkʲʰá ipʰíːβʲɛma íhkʲʰátʰɯːpɛ mɯʔtɯ́ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰanɛ póʔók͡páhʦʰoópɛ. aːpɛ́ʔhâː tíːpʲɛɾɛ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰaːpɛ íkʲʰaʔíhkʲʰá pʰánɛ́ ɨʔtɛ̂ːnɛ íhkʲʰaínʲɛ́i íhkʲʰátʰɯ́nâːákʰa./
Iíhkiadúrécháa icdiu Kríhto íkiacíhkiá ipííviema íhkiátuube mucdú Pííviéébe íhkiane bócówáhtzoópe. Aabécháa dííbiere Pííviéébe íhkiaabe íhkiacíhkiá páné ycdéene íhkiaíniéi íhkiátúnáaáka.
/pʰ pʲʰ tʰ tʲʰ ʦʰ ʧʰ kʰ kʲʰ/ p pi t ti tz tzi k ki
/m mʲ n nʲ~ɲ/ m mi n ni
/β βʲ h hʲ/ v vi h hi
/ɾ j/ r ri
/a ɛ i o ɯ ɨ/ a e i o u y
/a á aː áː âː ǎː/ a á aa áá áa aá
/ǐːhkʲʰatɯ́ɾɛ́ʔhâː iʔtʲɯ Kʰɾíhtʰo íkʲʰaʔíhkʲʰá ipʰíːβʲɛma íhkʲʰátʰɯːpɛ mɯʔtɯ́ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰanɛ póʔók͡páhʦʰoópɛ. aːpɛ́ʔhâː tíːpʲɛɾɛ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰaːpɛ íkʲʰaʔíhkʲʰá pʰánɛ́ ɨʔtɛ̂ːnɛ íhkʲʰaínʲɛ́i íhkʲʰátʰɯ́nâːákʰa./
Iíhkiadúrécháa icdiu Kríhto íkiacíhkiá ipííviema íhkiátuube mucdú Pííviéébe íhkiane bócówáhtzoópe. Aabécháa dííbiere Pííviéébe íhkiaabe íhkiacíhkiá páné ycdéene íhkiaíniéi íhkiátúnáaáka.
Re: Romanization challenge thread
/p pʲ pʰ pʲʰ t tʲ tʰ tʲʰ ʦ ʦʰ ʧ ʧʰ k kʲ kʰ kʲʰ k͡p~kʷ ʔ ʔʲ/ <p py pj pjy t ty tj tjy ts tsj ch chj c~qu cy cj cjy cp ꞌ ꞌy>
/m mʲ n nʲ~ɲ/ <m my n ñ>
/ɾ/ <r>
/β βʲ h hʲ/ <b by j jy>
/j/ <y>
/a aː ɛ ɛː i iː o oː ɯ ɯː ɨ ɨː/ <a aa e ee i ii o oo u uu ʉ ʉʉ>
/a á aː áː âː ǎː/ <a á aa áá áa aá>
/ǐːhkʲʰatɯ́ɾɛ́ʔhâː iʔtʲɯ Kʰɾíhtʰo íkʲʰaʔíhkʲʰá ipʰíːβʲɛma íhkʲʰátʰɯːpɛ mɯʔtɯ́ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰanɛ póʔók͡páhʦʰoópɛ. aːpɛ́ʔhâː tíːpʲɛɾɛ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰaːpɛ íkʲʰaʔíhkʲʰá pʰánɛ́ ɨʔtɛ̂ːnɛ íhkʲʰaínʲɛ́i íhkʲʰátʰɯ́nâːákʰa. aːpɛ́ʔhâː ípʰíβʲɛhʦʰó pʰánɛːɾɛ ínʲɛ mɯ́ʔtɯná íhkʲʰanɛ. ʦʰáʔáʔhâː ɨːná iːjɛ ípʰíβʲɛ́ːβɛtʰɯ́nɛ. áːnɛ́ʧiː tíːpʲɛti ihkʲʰánɛ́ mɯ́ihʲɯ́ tsɨ́hɨ́βɛ́ítʲʰɯ́nɛ póʔɨ. áʔtɯɾɛ ihkʲʰánɛ́ ɨ́mɨá ɯk͡páːpohɯ tíːpʲɛti pʰámɛːɾɛ mɨ́amɯ́naː tʰɛ́ːnɛ tʰáhpʰí íhkʲʰáijónɛ. aːnɛ pʰɛːtʰɛ́tɯ́ nɛ́ːnɛ mɯːɾá póʔók͡paɯ́kʰɯnɯ́ íːnʲɯ́hɨ́ ʔaʧɯ́ɾí mɨ́amɯ́naː tʰɛːnɛ k͡páːhákʰɯtʰɯ́mɛ́ ɛ́ʔnɛ mɯ́ːnɛ kʰɯ́ːβɛ́ʦʰiː íhkʲʰatɯ nɛ́ːmɛtíβɯ. aːmɛ ʦʰá pʰíːβʲɛtʰɛ́tʰɯ́ tʰɛːnɛ ɨ̌ːʔβɛtʰɛ́ʦʰóijónɛ./
Iíjcjyatúréꞌjáa iꞌtyu Cjríjtjo ícjyaꞌíjcjyá ipjííbyema íjcjyátjuːpe muꞌtú Pjííbyéépe íjcjyane póꞌócpájtsjoópe. Aapéꞌjáa tíípyere Pjííbyéépe íjcjyaape ícjyaꞌíjcjyá pjáné ʉꞌtêːne íjcjyaínyéi íjcjyátjúnáaácja. Aapéꞌjáa ípjíbyejtsjó pjáneere ínye múꞌtuná íjcjyane. Tsjáꞌáꞌjáa ʉʉná iiye ípjíbyéébetjúne. Áánéchii tíípyeti ijcjyáné múijyú tsʉ́jʉ́béítjyúne póꞌʉ. Áꞌture ijcjyáné ʉ́mʉá ucpáápoju tíípyeti pjámeere mʉ́amúnaa tjééne tjájpjí íjcjyáiyóne. Aane pjeetjétú nééne muːrá póꞌócpaúcjunú íínyújʉ́ ꞌachúrí mʉ́amúnaa tjeene cpáájácjutjúmé éꞌne múúne cjúúbétsjii íjcjyatu néémetíbu. Aame tsjá pjííbyetjétjú tjeene ʉ́ʉꞌbetjétsjóiyóne.
/m mʲ n nʲ~ɲ/ <m my n ñ>
/ɾ/ <r>
/β βʲ h hʲ/ <b by j jy>
/j/ <y>
/a aː ɛ ɛː i iː o oː ɯ ɯː ɨ ɨː/ <a aa e ee i ii o oo u uu ʉ ʉʉ>
/a á aː áː âː ǎː/ <a á aa áá áa aá>
/ǐːhkʲʰatɯ́ɾɛ́ʔhâː iʔtʲɯ Kʰɾíhtʰo íkʲʰaʔíhkʲʰá ipʰíːβʲɛma íhkʲʰátʰɯːpɛ mɯʔtɯ́ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰanɛ póʔók͡páhʦʰoópɛ. aːpɛ́ʔhâː tíːpʲɛɾɛ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰaːpɛ íkʲʰaʔíhkʲʰá pʰánɛ́ ɨʔtɛ̂ːnɛ íhkʲʰaínʲɛ́i íhkʲʰátʰɯ́nâːákʰa. aːpɛ́ʔhâː ípʰíβʲɛhʦʰó pʰánɛːɾɛ ínʲɛ mɯ́ʔtɯná íhkʲʰanɛ. ʦʰáʔáʔhâː ɨːná iːjɛ ípʰíβʲɛ́ːβɛtʰɯ́nɛ. áːnɛ́ʧiː tíːpʲɛti ihkʲʰánɛ́ mɯ́ihʲɯ́ tsɨ́hɨ́βɛ́ítʲʰɯ́nɛ póʔɨ. áʔtɯɾɛ ihkʲʰánɛ́ ɨ́mɨá ɯk͡páːpohɯ tíːpʲɛti pʰámɛːɾɛ mɨ́amɯ́naː tʰɛ́ːnɛ tʰáhpʰí íhkʲʰáijónɛ. aːnɛ pʰɛːtʰɛ́tɯ́ nɛ́ːnɛ mɯːɾá póʔók͡paɯ́kʰɯnɯ́ íːnʲɯ́hɨ́ ʔaʧɯ́ɾí mɨ́amɯ́naː tʰɛːnɛ k͡páːhákʰɯtʰɯ́mɛ́ ɛ́ʔnɛ mɯ́ːnɛ kʰɯ́ːβɛ́ʦʰiː íhkʲʰatɯ nɛ́ːmɛtíβɯ. aːmɛ ʦʰá pʰíːβʲɛtʰɛ́tʰɯ́ tʰɛːnɛ ɨ̌ːʔβɛtʰɛ́ʦʰóijónɛ./
Iíjcjyatúréꞌjáa iꞌtyu Cjríjtjo ícjyaꞌíjcjyá ipjííbyema íjcjyátjuːpe muꞌtú Pjííbyéépe íjcjyane póꞌócpájtsjoópe. Aapéꞌjáa tíípyere Pjííbyéépe íjcjyaape ícjyaꞌíjcjyá pjáné ʉꞌtêːne íjcjyaínyéi íjcjyátjúnáaácja. Aapéꞌjáa ípjíbyejtsjó pjáneere ínye múꞌtuná íjcjyane. Tsjáꞌáꞌjáa ʉʉná iiye ípjíbyéébetjúne. Áánéchii tíípyeti ijcjyáné múijyú tsʉ́jʉ́béítjyúne póꞌʉ. Áꞌture ijcjyáné ʉ́mʉá ucpáápoju tíípyeti pjámeere mʉ́amúnaa tjééne tjájpjí íjcjyáiyóne. Aane pjeetjétú nééne muːrá póꞌócpaúcjunú íínyújʉ́ ꞌachúrí mʉ́amúnaa tjeene cpáájácjutjúmé éꞌne múúne cjúúbétsjii íjcjyatu néémetíbu. Aame tsjá pjííbyetjétjú tjeene ʉ́ʉꞌbetjétsjóiyóne.
Re: Romanization challenge thread
βoɾa
Vora
/p pʲ pʰ pʲʰ t tʲ tʰ tʲʰ ʦ ʦʰ ʧ ʧʰ k kʲ kʰ kʲʰ k͡p~kʷ ʔ ʔʲ/ <b bj p pjt d dj t tj z zh c ch g gj k kj kp ʔ ʔj
/m mʲ n nʲ~ɲ/ <m mj n nj>
/ɾ/ <r>
/β βʲ h hʲ/ <v vj h hj>
/j/ <j>
/a ɛ i o ɯ ɨ/ <a e i o u y>
/a á aː áː âː ǎː/ <a á aa áá â à>
/ǐːhkʲʰatɯ́ɾɛ́ʔhâː iʔtʲɯ Kʰɾíhtʰo íkʲʰaʔíhkʲʰá ipʰíːβʲɛma íhkʲʰátʰɯːpɛ mɯʔtɯ́ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰanɛ póʔók͡páhʦʰoópɛ. aːpɛ́ʔhâː tíːpʲɛɾɛ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰaːpɛ íkʲʰaʔíhkʲʰá pʰánɛ́ ɨʔtɛ̂ːnɛ íhkʲʰaínʲɛ́i íhkʲʰátʰɯ́nâːákʰa./
<Ìhkjatúréʔhâ iʔdju kríhto íkjaʔíhkjá ipíívjema íhkjátuube muʔtú píívjeebe íhkjane bóʔókpátzoópe. Aabéʔhâ dííbjere píívjéébe íhkjaabe íkjaʔíhkjá páné yʔdêne íhkjaínjéi íhkjátúnâáka.>
Vora
/p pʲ pʰ pʲʰ t tʲ tʰ tʲʰ ʦ ʦʰ ʧ ʧʰ k kʲ kʰ kʲʰ k͡p~kʷ ʔ ʔʲ/ <b bj p pjt d dj t tj z zh c ch g gj k kj kp ʔ ʔj
/m mʲ n nʲ~ɲ/ <m mj n nj>
/ɾ/ <r>
/β βʲ h hʲ/ <v vj h hj>
/j/ <j>
/a ɛ i o ɯ ɨ/ <a e i o u y>
/a á aː áː âː ǎː/ <a á aa áá â à>
/ǐːhkʲʰatɯ́ɾɛ́ʔhâː iʔtʲɯ Kʰɾíhtʰo íkʲʰaʔíhkʲʰá ipʰíːβʲɛma íhkʲʰátʰɯːpɛ mɯʔtɯ́ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰanɛ póʔók͡páhʦʰoópɛ. aːpɛ́ʔhâː tíːpʲɛɾɛ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰaːpɛ íkʲʰaʔíhkʲʰá pʰánɛ́ ɨʔtɛ̂ːnɛ íhkʲʰaínʲɛ́i íhkʲʰátʰɯ́nâːákʰa./
<Ìhkjatúréʔhâ iʔdju kríhto íkjaʔíhkjá ipíívjema íhkjátuube muʔtú píívjeebe íhkjane bóʔókpátzoópe. Aabéʔhâ dííbjere píívjéébe íhkjaabe íkjaʔíhkjá páné yʔdêne íhkjaínjéi íhkjátúnâáka.>
Bish Bash Rabadash
- Nortaneous
- Sumerul
- Posts: 4544
- Joined: Mon Apr 13, 2009 1:52 am
- Location: the Imperial Corridor
Re: Romanization challenge thread
/p pʲ pʰ pʲʰ t tʲ tʰ tʲʰ ʦ ʦʰ ʧ ʧʰ k kʲ kʰ kʲʰ k͡p~kʷ ʔ ʔʲ/ <b bi p pi d di t ti z ç zi j g/gu gui c/qu qui cu h hi>
/m mʲ n nʲ~ɲ/ <m mi n ni>
/ɾ/ <r>
/β βʲ h hʲ/ <v vi s si>
/j/ <i>
/a aː ɛ ɛː i iː o oː ɯ ɯː ɨ ɨː/ <a e i o u au>
/a á aː áː âː ǎː/ <a á à â ả ã>
/ǐːhkʲʰatɯ́ɾɛ́ʔhâː iʔtʲɯ Kʰɾíhtʰo íkʲʰaʔíhkʲʰá ipʰíːβʲɛma íhkʲʰátʰɯːpɛ mɯʔtɯ́ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰanɛ póʔók͡páhʦʰoópɛ. aːpɛ́ʔhâː tíːpʲɛɾɛ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰaːpɛ íkʲʰaʔíhkʲʰá pʰánɛ́ ɨʔtɛ̂ːnɛ íhkʲʰaínʲɛ́i íhkʲʰátʰɯ́nâːákʰa.
Ĩsquiadúréhsả ihtiu Crísto íquiahíquiá ipîviema ísquiátùbe muhdú Pîviêbe ísquiane bóhócuasçoóbe. Abéhsả díbiere Pîviêbe ísquiàbe íquiahíquiá páné auhdẻne ísquiaíniéi ísquiátúnảáca.
/m mʲ n nʲ~ɲ/ <m mi n ni>
/ɾ/ <r>
/β βʲ h hʲ/ <v vi s si>
/j/ <i>
/a aː ɛ ɛː i iː o oː ɯ ɯː ɨ ɨː/ <a e i o u au>
/a á aː áː âː ǎː/ <a á à â ả ã>
/ǐːhkʲʰatɯ́ɾɛ́ʔhâː iʔtʲɯ Kʰɾíhtʰo íkʲʰaʔíhkʲʰá ipʰíːβʲɛma íhkʲʰátʰɯːpɛ mɯʔtɯ́ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰanɛ póʔók͡páhʦʰoópɛ. aːpɛ́ʔhâː tíːpʲɛɾɛ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰaːpɛ íkʲʰaʔíhkʲʰá pʰánɛ́ ɨʔtɛ̂ːnɛ íhkʲʰaínʲɛ́i íhkʲʰátʰɯ́nâːákʰa.
Ĩsquiadúréhsả ihtiu Crísto íquiahíquiá ipîviema ísquiátùbe muhdú Pîviêbe ísquiane bóhócuasçoóbe. Abéhsả díbiere Pîviêbe ísquiàbe íquiahíquiá páné auhdẻne ísquiaíniéi ísquiátúnảáca.
Siöö jandeng raiglin zåbei tandiüłåd;
nää džunnfin kukuch vklaivei sivei tåd.
Chei. Chei. Chei. Chei. Chei. Chei. Chei.
nää džunnfin kukuch vklaivei sivei tåd.
Chei. Chei. Chei. Chei. Chei. Chei. Chei.
Re: Romanization challenge thread
/p pʲ pʰ pʲʰ t tʲ tʰ tʲʰ ʦ ʦʰ ʧ ʧʰ k kʲ kʰ kʲʰ k͡p~kʷ ʔ ʔʲ/ <p py px pxy t ty tx txy z zx s sx k ky kx kxy kp c cy>
/m mʲ n nʲ~ɲ/ <m my n ny>
/ɾ/ <r>
/β βʲ h hʲ/ <w wy h~x hy>
/j/ <y>
/a aː ɛ ɛː i iː o oː ɯ ɯː ɨ ɨː/ <a aa e ee i ii o oo u uu ï ïï>
/a á aː áː âː ǎː/ <a a' aa aa' a'a a-a'>
/ǐːhkʲʰatɯ́ɾɛ́ʔhâː iʔtʲɯ Kʰɾíhtʰo íkʲʰaʔíhkʲʰá ipʰíːβʲɛma íhkʲʰátʰɯːpɛ mɯʔtɯ́ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰanɛ póʔók͡páhʦʰoópɛ. aːpɛ́ʔhâː tíːpʲɛɾɛ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰaːpɛ íkʲʰaʔíhkʲʰá pʰánɛ́ ɨʔtɛ̂ːnɛ íhkʲʰaínʲɛ́i íhkʲʰátʰɯ́nâːákʰa. aːpɛ́ʔhâː ípʰíβʲɛhʦʰó pʰánɛːɾɛ ínʲɛ mɯ́ʔtɯná íhkʲʰanɛ. ʦʰáʔáʔhâː ɨːná iːjɛ ípʰíβʲɛ́ːβɛtʰɯ́nɛ./
I-i'kxyatu're'cha'a ictyu Kxri'htxo i'kxyaci'hkxya' ipxii'wyena i'hkxya'txuupe muctu' Pxii'wyee'pe i'hkxyane po'co'kpa'hzxo-o'pe. Aape'cha'a tii'pyere Pxii'wyee'pe i'hkxyaape i'kxyaci'hkxya' pxa'ne' ïcte'ene i'hkxyai'nye'i i'hkxya'txu'na'a:a'kxa. Aape'cha'a i'pxi'wyehzxo' pxa'neere i'nye mu'ctuna' i'hkxyane. Zxa'ca'cha'a ïïna' iiye i'pxi'wye'wetxu'ne.
/m mʲ n nʲ~ɲ/ <m my n ny>
/ɾ/ <r>
/β βʲ h hʲ/ <w wy h~x hy>
/j/ <y>
/a aː ɛ ɛː i iː o oː ɯ ɯː ɨ ɨː/ <a aa e ee i ii o oo u uu ï ïï>
/a á aː áː âː ǎː/ <a a' aa aa' a'a a-a'>
/ǐːhkʲʰatɯ́ɾɛ́ʔhâː iʔtʲɯ Kʰɾíhtʰo íkʲʰaʔíhkʲʰá ipʰíːβʲɛma íhkʲʰátʰɯːpɛ mɯʔtɯ́ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰanɛ póʔók͡páhʦʰoópɛ. aːpɛ́ʔhâː tíːpʲɛɾɛ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰaːpɛ íkʲʰaʔíhkʲʰá pʰánɛ́ ɨʔtɛ̂ːnɛ íhkʲʰaínʲɛ́i íhkʲʰátʰɯ́nâːákʰa. aːpɛ́ʔhâː ípʰíβʲɛhʦʰó pʰánɛːɾɛ ínʲɛ mɯ́ʔtɯná íhkʲʰanɛ. ʦʰáʔáʔhâː ɨːná iːjɛ ípʰíβʲɛ́ːβɛtʰɯ́nɛ./
I-i'kxyatu're'cha'a ictyu Kxri'htxo i'kxyaci'hkxya' ipxii'wyena i'hkxya'txuupe muctu' Pxii'wyee'pe i'hkxyane po'co'kpa'hzxo-o'pe. Aape'cha'a tii'pyere Pxii'wyee'pe i'hkxyaape i'kxyaci'hkxya' pxa'ne' ïcte'ene i'hkxyai'nye'i i'hkxya'txu'na'a:a'kxa. Aape'cha'a i'pxi'wyehzxo' pxa'neere i'nye mu'ctuna' i'hkxyane. Zxa'ca'cha'a ïïna' iiye i'pxi'wye'wetxu'ne.
Re: Romanization challenge thread
Baka (South Sudan)
/p b ɓ mb t d ɗ nd tʳ dʳ ndʳ ʨ ʄ k ɡ ŋɡ k͡p ɡ͡b ŋ͡mɡ͡b k͡p͡ʙ ɡ͡b͡ʙ ŋ͡mɡ͡b͡ʙ/
/m n ɲ ŋ/
/f v mv s z nz h/
/ⱱ r ɽ/
/w l j/
/ɪ ɨ e a o ʊ/
/i u/
/à á ǎ â/
/sɨ̀mɨ̀ bɨ̀ kô Lòmò òtòoɡù àkà dò sòɡò káŋá bà wá ní, Lèdʳè nɨ̀ kô kú ɡǒ bò ɗèsí, nɨ̀jí kô kɨ́ Lòmò dò bɪ̀ kíéɗò. nɨ̀ k͡pá Lòmò bɨ̀ kíéɗò nê. nɨ̀ kú kɨ́ Lòmò dò bɪ̀ kíéɗò ɗáɗá Lòmò òtòòɡù àkà kô dò sòɡò káŋá bà wá. Lèdʳè òtòoɡù éjí ɡà bɨ̀ dò sòɡò káŋá bà zà mbá nè. éjí bɨ̀ kíéɗò kâ jǎ òtòòɡù nè wá ní ndǎ. Lèdʳè màɗâ nɨ̀ jí èné nè tʳìdʳì, zɨ́ tʳìdʳì mâ nê ndà ídínè zɨ́ ʄìmàɗí è kâ dò bɪ̀mɨ̀óŋó. tʳìdʳì mâ nê òɡù nè kâ dò bɪ̀mɨ̀óŋó zɨ́ ʄìmàɗí è, mɨ̀tùlùrù ʊ̀túàsá ɗútù à wá. nê ní, zɨ́ Lòmò kô kásàóɡù ŋɡítɪ̀ òɗò ìrìa Jɪ̀wánɪ̀, nɨ̀ ʄì íɓí bàbàtízà zɨ́ ʄì è. gɨ̀ dò kàʨɨ́ lèdʳè nê, ndà sɨ̀mɨ̀ ŋɡítɪ̀ sílí k͡pí, Jɪ̀wánɪ̀ nɨ̀jí ɡò ndísì tórò kɨ́ ʄì lódú kàʨɨ́nè è ɡ͡b͡ʙè. lá dǔ bɨ̀kéɽí Owú ɓɨ̀ Lòmò, bɨ̀ nɨ̀jí kɨ́ Ɓùné kíéɗò ní, òɡù nè ɗódòjémè Lòmò zɨ́zè.
/p b ɓ mb t d ɗ nd tʳ dʳ ndʳ ʨ ʄ k ɡ ŋɡ k͡p ɡ͡b ŋ͡mɡ͡b k͡p͡ʙ ɡ͡b͡ʙ ŋ͡mɡ͡b͡ʙ/
/m n ɲ ŋ/
/f v mv s z nz h/
/ⱱ r ɽ/
/w l j/
/ɪ ɨ e a o ʊ/
/i u/
/à á ǎ â/
/sɨ̀mɨ̀ bɨ̀ kô Lòmò òtòoɡù àkà dò sòɡò káŋá bà wá ní, Lèdʳè nɨ̀ kô kú ɡǒ bò ɗèsí, nɨ̀jí kô kɨ́ Lòmò dò bɪ̀ kíéɗò. nɨ̀ k͡pá Lòmò bɨ̀ kíéɗò nê. nɨ̀ kú kɨ́ Lòmò dò bɪ̀ kíéɗò ɗáɗá Lòmò òtòòɡù àkà kô dò sòɡò káŋá bà wá. Lèdʳè òtòoɡù éjí ɡà bɨ̀ dò sòɡò káŋá bà zà mbá nè. éjí bɨ̀ kíéɗò kâ jǎ òtòòɡù nè wá ní ndǎ. Lèdʳè màɗâ nɨ̀ jí èné nè tʳìdʳì, zɨ́ tʳìdʳì mâ nê ndà ídínè zɨ́ ʄìmàɗí è kâ dò bɪ̀mɨ̀óŋó. tʳìdʳì mâ nê òɡù nè kâ dò bɪ̀mɨ̀óŋó zɨ́ ʄìmàɗí è, mɨ̀tùlùrù ʊ̀túàsá ɗútù à wá. nê ní, zɨ́ Lòmò kô kásàóɡù ŋɡítɪ̀ òɗò ìrìa Jɪ̀wánɪ̀, nɨ̀ ʄì íɓí bàbàtízà zɨ́ ʄì è. gɨ̀ dò kàʨɨ́ lèdʳè nê, ndà sɨ̀mɨ̀ ŋɡítɪ̀ sílí k͡pí, Jɪ̀wánɪ̀ nɨ̀jí ɡò ndísì tórò kɨ́ ʄì lódú kàʨɨ́nè è ɡ͡b͡ʙè. lá dǔ bɨ̀kéɽí Owú ɓɨ̀ Lòmò, bɨ̀ nɨ̀jí kɨ́ Ɓùné kíéɗò ní, òɡù nè ɗódòjémè Lòmò zɨ́zè.
Re: Romanization challenge thread
Baka: Baka
/p b ɓ mb t d ɗ nd tʳ dʳ ndʳ ʨ ʄ k ɡ ŋɡ k͡p ɡ͡b ŋ͡mɡ͡b k͡p͡ʙ ɡ͡b͡ʙ ŋ͡mɡ͡b͡ʙ/ <p b bb mb t d dd nd tr dr ndr x c k g ŋɡ kp ŋb br ŋbr>
/m n ɲ ŋ/ <m n nj ŋ>
/f v mv s z nz h/ <f v mv s z nz h>
/ⱱ r ɽ/ <vr r rr>
/w l j/ <w l j>
/ɪ ɨ e a o ʊ/ <i y e a o u>
/i u/ <ii uu>
/à á ǎ â/ <a á à â>
/sɨ̀mɨ̀ bɨ̀ kô lòmò òtòɡù àkà dò sòɡò káŋá bà wá ní, lèdʳè nɨ̀ kô kú ɡǒ bò ɗèsí, nɨ̀jí kô kɨ́ lòmò dò bɪ̀ kíéɗò. nɨ̀ k͡pá lòmò bɨ̀ kíéɗò nê. nɨ̀ kú kɨ́ lòmò dò bɪ̀ kíéɗò ɗáɗá lòmò òtòɡù àkà kô dò sòɡò káŋá bà wá. Lèdʳè òtòɡù éjí ɡà bɨ̀ dò sòɡò káŋá bà zà mbá nè. éjí bɨ̀ kíéɗò kâ jǎ òtòɡù nè wá ní ndǎ. Lèdʳè màɗâ nɨ̀ jí èné nè tʳìdʳì, zɨ́ tʳìdʳì mâ nê ndà ídínè zɨ́ ʄìmàɗí è kâ dò bɪ̀mɨ̀óŋó/
<symy by kô lomo otoguu aka do sogo káŋá ba wá ní, ledre ny kô kúú gò bo ddesíí, nyjíí kô ký lomo do bi kííéddo. Ny kpá lomo by kííéddo nê. Ny kúú ký lomo do bi kííéddo ddáddá lomo otoguu aka kô do sogo káŋá ba wá. Ledre otoguu éjíí ga by do sogo káŋá ba za mbá ne. Éjíí by kííéddo kâ jà otoguu ne wá ní ndà. Ledre maddâ ny jí ené ne triidrii, zý mâ nê nda íídííne zý ciimaddíí e kâ do bimyóŋó.>
/p b ɓ mb t d ɗ nd tʳ dʳ ndʳ ʨ ʄ k ɡ ŋɡ k͡p ɡ͡b ŋ͡mɡ͡b k͡p͡ʙ ɡ͡b͡ʙ ŋ͡mɡ͡b͡ʙ/ <p b bb mb t d dd nd tr dr ndr x c k g ŋɡ kp ŋb br ŋbr>
/m n ɲ ŋ/ <m n nj ŋ>
/f v mv s z nz h/ <f v mv s z nz h>
/ⱱ r ɽ/ <vr r rr>
/w l j/ <w l j>
/ɪ ɨ e a o ʊ/ <i y e a o u>
/i u/ <ii uu>
/à á ǎ â/ <a á à â>
/sɨ̀mɨ̀ bɨ̀ kô lòmò òtòɡù àkà dò sòɡò káŋá bà wá ní, lèdʳè nɨ̀ kô kú ɡǒ bò ɗèsí, nɨ̀jí kô kɨ́ lòmò dò bɪ̀ kíéɗò. nɨ̀ k͡pá lòmò bɨ̀ kíéɗò nê. nɨ̀ kú kɨ́ lòmò dò bɪ̀ kíéɗò ɗáɗá lòmò òtòɡù àkà kô dò sòɡò káŋá bà wá. Lèdʳè òtòɡù éjí ɡà bɨ̀ dò sòɡò káŋá bà zà mbá nè. éjí bɨ̀ kíéɗò kâ jǎ òtòɡù nè wá ní ndǎ. Lèdʳè màɗâ nɨ̀ jí èné nè tʳìdʳì, zɨ́ tʳìdʳì mâ nê ndà ídínè zɨ́ ʄìmàɗí è kâ dò bɪ̀mɨ̀óŋó/
<symy by kô lomo otoguu aka do sogo káŋá ba wá ní, ledre ny kô kúú gò bo ddesíí, nyjíí kô ký lomo do bi kííéddo. Ny kpá lomo by kííéddo nê. Ny kúú ký lomo do bi kííéddo ddáddá lomo otoguu aka kô do sogo káŋá ba wá. Ledre otoguu éjíí ga by do sogo káŋá ba za mbá ne. Éjíí by kííéddo kâ jà otoguu ne wá ní ndà. Ledre maddâ ny jí ené ne triidrii, zý mâ nê nda íídííne zý ciimaddíí e kâ do bimyóŋó.>
Bish Bash Rabadash
Re: Romanization challenge thread
Baka: Baka
/p b ɓ mb t d ɗ nd tʳ dʳ ndʳ ʨ ʄ k ɡ ŋɡ k͡p ɡ͡b ŋ͡mɡ͡b k͡p͡ʙ ɡ͡b͡ʙ ŋ͡mɡ͡b͡ʙ/ <p b bb mb t d dd nd tr dr ndr x c k g ŋɡ kp ŋb br ŋbr>
/m n ɲ ŋ/ <m n nj ŋ>
/f v mv s z nz h/ <f v mv s z nz h>
/ⱱ r ɽ/ <vr r rr>
/w l j/ <w l j>
/ɪ ɨ e a o ʊ/ <i y e a o u>
/i u/ <ii uu>
/à á ǎ â/ <a á à â>
/sɨ̀mɨ̀ bɨ̀ kô lòmò òtòɡù àkà dò sòɡò káŋá bà wá ní, lèdʳè nɨ̀ kô kú ɡǒ bò ɗèsí, nɨ̀jí kô kɨ́ lòmò dò bɪ̀ kíéɗò. nɨ̀ k͡pá lòmò bɨ̀ kíéɗò nê. nɨ̀ kú kɨ́ lòmò dò bɪ̀ kíéɗò ɗáɗá lòmò òtòɡù àkà kô dò sòɡò káŋá bà wá. Lèdʳè òtòɡù éjí ɡà bɨ̀ dò sòɡò káŋá bà zà mbá nè. éjí bɨ̀ kíéɗò kâ jǎ òtòɡù nè wá ní ndǎ. Lèdʳè màɗâ nɨ̀ jí èné nè tʳìdʳì, zɨ́ tʳìdʳì mâ nê ndà ídínè zɨ́ ʄìmàɗí è kâ dò bɪ̀mɨ̀óŋó/
<symy by kô lomo otoguu aka do sogo káŋá ba wá ní, ledre ny kô kúú gò bo ddesíí, nyjíí kô ký lomo do bi kííéddo. Ny kpá lomo by kííéddo nê. Ny kúú ký lomo do bi kííéddo ddáddá lomo otoguu aka kô do sogo káŋá ba wá. Ledre otoguu éjíí ga by do sogo káŋá ba za mbá ne. Éjíí by kííéddo kâ jà otoguu ne wá ní ndà. Ledre maddâ ny jí ené ne triidrii, zý mâ nê nda íídííne zý ciimaddíí e kâ do bimyóŋó.>
/p b ɓ mb t d ɗ nd tʳ dʳ ndʳ ʨ ʄ k ɡ ŋɡ k͡p ɡ͡b ŋ͡mɡ͡b k͡p͡ʙ ɡ͡b͡ʙ ŋ͡mɡ͡b͡ʙ/ <p b bb mb t d dd nd tr dr ndr x c k g ŋɡ kp ŋb br ŋbr>
/m n ɲ ŋ/ <m n nj ŋ>
/f v mv s z nz h/ <f v mv s z nz h>
/ⱱ r ɽ/ <vr r rr>
/w l j/ <w l j>
/ɪ ɨ e a o ʊ/ <i y e a o u>
/i u/ <ii uu>
/à á ǎ â/ <a á à â>
/sɨ̀mɨ̀ bɨ̀ kô lòmò òtòɡù àkà dò sòɡò káŋá bà wá ní, lèdʳè nɨ̀ kô kú ɡǒ bò ɗèsí, nɨ̀jí kô kɨ́ lòmò dò bɪ̀ kíéɗò. nɨ̀ k͡pá lòmò bɨ̀ kíéɗò nê. nɨ̀ kú kɨ́ lòmò dò bɪ̀ kíéɗò ɗáɗá lòmò òtòɡù àkà kô dò sòɡò káŋá bà wá. Lèdʳè òtòɡù éjí ɡà bɨ̀ dò sòɡò káŋá bà zà mbá nè. éjí bɨ̀ kíéɗò kâ jǎ òtòɡù nè wá ní ndǎ. Lèdʳè màɗâ nɨ̀ jí èné nè tʳìdʳì, zɨ́ tʳìdʳì mâ nê ndà ídínè zɨ́ ʄìmàɗí è kâ dò bɪ̀mɨ̀óŋó/
<symy by kô lomo otoguu aka do sogo káŋá ba wá ní, ledre ny kô kúú gò bo ddesíí, nyjíí kô ký lomo do bi kííéddo. Ny kpá lomo by kííéddo nê. Ny kúú ký lomo do bi kííéddo ddáddá lomo otoguu aka kô do sogo káŋá ba wá. Ledre otoguu éjíí ga by do sogo káŋá ba za mbá ne. Éjíí by kííéddo kâ jà otoguu ne wá ní ndà. Ledre maddâ ny jí ené ne triidrii, zý mâ nê nda íídííne zý ciimaddíí e kâ do bimyóŋó.>
Bish Bash Rabadash
Re: Romanization challenge thread
/p pʲ pʰ pʲʰ t tʲ tʰ tʲʰ ʦ ʦʰ ʧ ʧʰ k kʲ kʰ kʲʰ k͡p~kʷ ʔ ʔʲ/ <p pi px pxi t ti txi z zx k ki kx kxi kp j ji>
/m mʲ n nʲ~ɲ/ <m mi n ni>
/ɾ/ <r>
/β βʲ h hʲ/ <w wi h hi>
/j/ <i>
/a aː ɛ ɛː i iː o oː ɯ ɯː ɨ ɨː/ <a aa e ee i ii o oo u uu y yy>
/a á aː áː âː ǎː/ <a á aa áá áa aá>
/ǐːhkʲʰatɯ́ɾɛ́ʔhâː iʔtʲɯ Kʰɾíhtʰo íkʲʰaʔíhkʲʰá ipʰíːβʲɛma íhkʲʰátʰɯːpɛ mɯʔtɯ́ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰanɛ póʔók͡páhʦʰoópɛ. aːpɛ́ʔhâː tíːpʲɛɾɛ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰaːpɛ íkʲʰaʔíhkʲʰá pʰánɛ́ ɨʔtɛ̂ːnɛ íhkʲʰaínʲɛ́i íhkʲʰátʰɯ́nâːákʰa. aːpɛ́ʔhâː ípʰíβʲɛhʦʰó pʰánɛːɾɛ ínʲɛ mɯ́ʔtɯná íhkʲʰanɛ. ʦʰáʔáʔhâː ɨːná iːjɛ ípʰíβʲɛ́ːβɛtʰɯ́nɛ./
Iíhkxiatúréjháa ijtiu Kxríhtxo íkxiajíhkxiá ipxííwiema íhkxiátxuupe mujtú Pxííwiéépe íhkxiane pójókpáhzxoópe. Aapéjháa tíípiere Pxííwiéépe íhkxiaape íkxiajíhkxiá pxáné yjtéene íhkxiaíniéi íhkxiátxúnáaákxa. Aapéjháa ípxíwiehzxó pxáneere ínie mújtuná íhkxiane. Zxájájháa yyná iie ípxíwiééwetxúne.
/m mʲ n nʲ~ɲ/ <m mi n ni>
/ɾ/ <r>
/β βʲ h hʲ/ <w wi h hi>
/j/ <i>
/a aː ɛ ɛː i iː o oː ɯ ɯː ɨ ɨː/ <a aa e ee i ii o oo u uu y yy>
/a á aː áː âː ǎː/ <a á aa áá áa aá>
/ǐːhkʲʰatɯ́ɾɛ́ʔhâː iʔtʲɯ Kʰɾíhtʰo íkʲʰaʔíhkʲʰá ipʰíːβʲɛma íhkʲʰátʰɯːpɛ mɯʔtɯ́ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰanɛ póʔók͡páhʦʰoópɛ. aːpɛ́ʔhâː tíːpʲɛɾɛ Pʰíːβʲɛ́ːpɛ íhkʲʰaːpɛ íkʲʰaʔíhkʲʰá pʰánɛ́ ɨʔtɛ̂ːnɛ íhkʲʰaínʲɛ́i íhkʲʰátʰɯ́nâːákʰa. aːpɛ́ʔhâː ípʰíβʲɛhʦʰó pʰánɛːɾɛ ínʲɛ mɯ́ʔtɯná íhkʲʰanɛ. ʦʰáʔáʔhâː ɨːná iːjɛ ípʰíβʲɛ́ːβɛtʰɯ́nɛ./
Iíhkxiatúréjháa ijtiu Kxríhtxo íkxiajíhkxiá ipxííwiema íhkxiátxuupe mujtú Pxííwiéépe íhkxiane pójókpáhzxoópe. Aapéjháa tíípiere Pxííwiéépe íhkxiaape íkxiajíhkxiá pxáné yjtéene íhkxiaíniéi íhkxiátxúnáaákxa. Aapéjháa ípxíwiehzxó pxáneere ínie mújtuná íhkxiane. Zxájájháa yyná iie ípxíwiééwetxúne.
næn:älʉː